Cesta kolem světa 2016

Karibská bezstarostnost, ono pověstné „no problem“, úsměv a živočišný temperament! Britské koloniální dědictví i prosperující současnost. Grilované langusty, šťavnatá manga a excelentní rum. Chráněné zátočiny, barvitý korálový útes. Vysoká kvalita služeb, radost z každodenního života, to vše sem přitahuje nejen věhlasné celebrity. Kolik již jen párů volilo pro svoji romantickou svatbu některou z kouzelných pláží Antiguy a člověk nemusí být zrovna Eric Clapton, Richard Branson či Giorgio Armani, aby se tu chtěl usadit natrvalo či alespoň zůstat na dlouhý prázdninový pobyt. Není potřeba mít zrovna věhlasné světové jméno, aby byl člověk VIP, zvláště ne zde, na úslužné a hravé Antigue. Antigua je bezpochyby jedním z nejatraktivnějších ostrůvků Karibiku. Ostrov malý svojí rozlohou, ale velký dojmem, který ve svých návštěvnících zanechává. Vždyť kolik cestovatelů si už na letišti plánuje, že se sem opět brzy vrátí. Sem, do bezstarostného a prosluněného ráje, kde nejčastějším slůvkem je ono karibsky proslavené: no problem! Sklenka rumu, houpací síť a bosé nohy v písku.

Zahajme naší velkou cestu v uvolněném stylu karibských domorodců, vždyť dnešek je tak sladký a slunce pálí z azurové oblohy!

Mayská kultura přežila i ono magické datum 13.0.0.0.0, k němuž někteří prorokovali blížící se konec světa, a přežily pochopitelně i tajemné mayské památky. Guatemala však přitahuje nejen mayskou civilizací.

Máme tu pestré koloniální dědictví, vždyť z tamní Antiguy a jejích honosných paláců a rezidencí byla dlouhá léta spravována celé rozsáhlá středoamerická říše Jeho Veličenstva z Madridu.

A nemenším tahákem je příroda: dýmající sopky v čele s velmi aktivním vulkánem Fuego, který se nedávno opět probudil k životu, nádherné jezero Atitlán v zaplavené kaldeře a jezero Petén Itzá v srdci yucatánské džungle. Vřešťani ve stromoví a mytický pták ketzal.

Guatemala je skutečnou esencí středoamerické exotiky. Naše druhá zastávka cesty kolem světa bude tedy zážitkově vydatná!

Z celé nedozírné nabídky mexických lákadel vybíráme pro naši třetí zastávku u nás méně známý, o to však blyštivější klenot: nejjižnější cíp poloostrova Baja California, scénické a luxusní Los Cabos. Kontakt vyschlé pouště a blankytného oceánu vytváří neuvěřitelné, až mimozemské scenérie. Teplé a stálé klima bez velkých výkyvů přitahuje po celý rok. Špičkové hotely a golfová hřiště světových parametrů vyhledává zvláště severoamerická klientela včetně řady hollywoodských celebrit.

Los Cabos, dvě mexická letoviska: Cabo San Lucas a nedaleké San José del Cabo, jsou oblíbeným místem luxusních dovolených té nejvyšší kvality. Vynikající mexická kuchyně, možnosti oceánského rybolovu, výlety do okolní scénické pouště, skalní scenérie na nejjižnějším cípu poloostrova. Safírově modré vody Cortézova moře jsou také oblíbeným útočištěm velryb, nezapomenutelný výjev z vody vyskakujícího keporkaka můžeme při troše štěstí zahlédnout na naší velrybářské fotovýpravě.

Poznejme na vlastní oči a kůži, proč je tento u nás málo známý kout Mexika na samé špičce kalifornského poloostrova tolik vyhledáván. Špičkový je nejen svým zeměpisným umístěním.

Ostrovy dle dávné legendy vylovil ze dna nekonečné moany - oceánu - polynéský polobůh Māui na svůj nadpřirozený rybářský háček. a byl to úlovek kapitální: šest hlavních ostrovů je skutečnou rajskou tichomořskou končinou s úchvatnou přírodou a počasím věčného léta. Na největším ostrově, zvaným Havaj či Velký ostrov, však stále pevně panuje všemocná a žárlivá Pelé, nelítostná bohyně vulkánů a ohně, sídlící v lávu chrlícím kráteru Halema’uma’u velmi aktivní sopky Kīlauea. a příbytek má věru impozantní: sousední vyhaslá štítová sopka Mauna Kea, vystupující z okolního mořského dna do výšky 10 205 metrů je rovnou druhou nejvyšší horou celé Sluneční soustavy měřeno od základny. Kam se hrabe nějaká himálajská Čomolungma!

Provazcovité proudy hladké lávy pahoe hoe i ostré a neprůchodné lávové polštáře, zvané mezi geology havajským citoslovcem aa, nám dávají představu o ohromných geologických silách, jež formují náš svět a které nám svým koloběhem materiálu a plynů zajišťují onu úzkou obyvatelnou zónu v nekonečném mrazivém kosmu. Vzestupný proud viskózního materiálu z pekelných tisícikilometrových hlubin zemského pláště vyvěrá právě zde a tvoří úchvatný řetězec ostrovů a podmořských hor v pustinách největšího oceánu naší planety. Ostrovy, které jsou snem každého cestovatele a jejichž návštěva se nám vryje do srdce tak, že se toužíme zase vrátit.

Vracel se sem ostatně i objevitel ostrovů, věhlasný kapitán James Cook. Tenkráte to sice v zátoce Kealakekua až tak slavně nedopadlo, ale to je jen výjimka, která potvrzuje pravidlo. a to pravidlo zní: čarovná Havaj si Vás získá navždy.

Svalnatý pořez, vyplazený jazyk, rozsáhlé tetování, věru samé těžké váhy. Místní obyvatelé budí na prvý pohled respekt, aby také ne, když se jedná o jeden z nejobjemnějších světových národů vůbec. Všichni jsou ale vyhlášení svojí vstřícností a mimořádnou pohostinností. Ceremoniální miska božské kavy, nápoje připravovaného folklórní metodou z kořene divokého pepřovníku, v zemní peci umu pečené prasátko s plody tara. Tak vypadá přivítání v tradičním fale, samojské domácnosti. Dnes jako před sto lety, vždyť ten čas tolik letí ale tradice se nemění.

Přírodních krás i úchvatných scenérií je na Samoe vrchovatě, není divu, že tu svoji inspiraci před nádherou ostrovů ztráceli i mistři slova: věhlasnému anglickému básníkovi Rupertu Brookovi slova došla a nenapsal tu vůbec nic, a další zdejší přistěhovalec, skotský spisovatel Robert Louis Stevenson, zde našel svůj ostrov nádherných pokladů, lepší než ten, který kdysi popisoval ve svém románu, místo, odkud se již do smrti nehodlal pohnout. a také zde už zůstal navždy, stejně jako ti dávní mořeplavci před třemi tisíci lety.

Jak tedy lehce a stručně popsat krásu ostrovů, atmosféru milé a neuspěchané pohostinnosti a přitažlivost místa? Nijak! Vždyť i mistrům slova chybívala. Lépe jednou vidět a zažít, než tisíckrát slyšet a číst.

Samoa, svůdná perla ve snu o jižních mořích.

Tento svět však těžce utrpěl příchodem prvých britských osadníků, kterými byli trestanci a vyvrhelové, které do zapadlé končiny na skutečném konci světa poslaly přísné soudy impéria, nad nímž slunce nezapadalo. Rum, pivo, karty a lehké děvy. Avšak i tento svět už zůstal pouze na zažloutlých daguerrotypiích a v legendách o počátcích osídlování. Vždyť mít dnes v rodokmenu nějakého pořádného desperáta se tu v Austrálii cení více než šlechtický původ.

Z celého rozlehlého kontinentu vybíráme fascinující metropoli Sydney a její blízké okolí. Kosmopolitní megapole, rozložená u členitého zálivu, přitahuje moderní architekturou i bujarým nočním životem. Symbolická budova opery, anglicky strohé domky v historické čtvrti Rock’s a oblouky Přístavního mostu. Hustá zeleň cizokrajného rostlinstva, pláže Bondi a Manly. Křik racků a hlavně chechtot kukabary na větvi. Chybí snad už jen ježura a ptakopysk, abychom měli pohromadě všechny tři symboly zdejších olympijských her. a vyrazíme-li také do majestátných, blahovičníky provoněných Modrých hor v kdysi nepřekonatelném Velkém předělovém pohoří, bude naše malá ochutnávka rozličných chutí atraktivně cizokrajného kontinentu dokonale vyvážená.

A na závěr dvakrát ústřice a sklenku dobrého australského vína!

Filipíny se od zbytku Asie velmi liší. Původní obyvatelé nebyli před příchodem bělochů součástí žádné pokročilé civilizace, místní kmeny, žijící v podmínkách doby kamenné, a jejich animistické kulty se tak staly snadnou obětí nově příchozích ideologií dobyvatelů. Dlouhá staletí španělské kolonizace přinesla bigotní katolickou kulturu, vytříbený rum a barokní architekturu koloniálních kostelíků; španělské názvy a vlastní jména jsou všudypřítomná, byť Dona Quijota v originále si tu dnes už přečte málokdo. Několik desetiletí americké okupace zase Filipíny zapojilo do globalizovaného západního světa a projevilo se až fanatickou láskou ostrovanů k všemu světovému a amerikanizovanému: rychlá občerstvení, bujaré noční kluby, volby královen krásy, kasina. Anglicky pak mluví každý.

Z těchto tří odlišných zdrojů: původní domorodé pralesní kultury, španělské a americké civilizace vznikla unikátní kulturní směs, která dodala tu pravou šťávu pozemskému ráji přírodních krás, lahodnou jako místní rum Tanduay.

Kdybychom chtěli navštívit všechny zdejší ostrovy, potřebovali bychom přes dvacet let. a to ještě by nám na každý ostrov zůstal pouhopouhý jeden den.

Byť zde zhlédneme jen malou část místních krás: ostrůvek Mactan, famózní Čokoládové vrchy a roztomilého pralesního nártouna, bude stát náš pobyt na Filipínách za to!

Tisíce odstínů japonské reality:
...suši, sake, sumó...
...fugu, Fudži, futon...
...origami, onsen, Ontake...
...miso, maiko, manga....

Japonská slůvka jak z klasického haiku.

Tisíceré podoby japonské reality. v dějinách souostroví se vždy střídala dlouhá století naprosté izolace s krátkými periodami bezhlavého přejímání všeho cizokrajného. Usilovné budování vytříbené civilizace, které může být zmařeno jedním krátkým rozmarem přírodních božstev, jež šintoisté nazývají kami. a dodnes prokazovaná úcta svědčí o tom, že se v Japonsku ona božstva opravdu umí rozezlít! Duše Japonce je tak neustále konfrontována s pomíjivostí všeho pozemského a materiálního. Jediné, co je trvalé je neuchopitelná samurajská čest a smysl pro povinnost. To je více než život sám. Prchavost okamžiků vystihovaly kdysi oblíbené dřevoryty ukijo-e, dnes je nejlépe vyjadřována obdivem k pomíjivosti krásy jarních květů. Synonymem Japonska je sakura a její něžný květ v chladném slunečním svitu nastávajícího jara.

Pokochejme se tedy pohledem do rašících zenových zahrad, na klidná zákoutí chrámů i šógunských rezidencí. Vychutnejme si i rušnou stránku moderního Japonska, jízdu šinkansenem i rozvernou náladu japonské hospody.

Pobyt v Japonsku je sice vždy stejně prchavý jako květ růžové sakury, síla zážitku ale zůstává v naší mysli stejně ostrá jako čepel pravé samurajské katany!

Donedávna byl Laos pro většinu planety zcela neznámou zemí. Komunistický převrat krajinu úplně izoloval od okolního světa; sovětské kolchoznictví a proletářská revoluce zde však nepadly na zcela úrodnou půdu. v odtržení od světa se Laos přiklonil spíše k dávné tradiční kultuře, členem strany se mohl stát pouze statkář či šlechtic a všemu velel z vientianského paláce Rudý princ Souphanouvong, člen královské rodiny.

V tomto odtržení si Laos i přes represivní režim udržel kouzlo dob dávno minulých, kdy nezuřila globalizace a život se ubíral méně uspěchaným tempem. Ještě v devadesátých letech měla celá země plných dvacet kilometrů asfaltových silnic a jeden výtah. Od té doby se toho sice změnilo, přesto je Laos zemí tradičního životního rytmu, založeného na zemědělství. a to je právě to, co dnes do Laosu přivádí stále více návštěvníků: odlišnost od ostatních už téměř unifikovaných zemí, kouzlo dávného poklidu, bizarní směs socialistických symbolů a buddhistické tradice. a všudypřítomné úsměvy. a hlavně nezkažené a přátelské obyvatelstvo a onen zmíněný francouzský šarm. a dnes také velmi vysoká kvalita služeb.

Nebývalo tomu však vždy. Nepřehledná změť mělčin a útesů, skrytá hned pod hladinou, bývala postrachem obchodnických lodí na lukrativní trase přes Indický oceán. Nejedna loď zde na obávaných maledivských útesech navždy ukončila svoji plavbu. Místní se brzy naučili námořníkům za nemalou úplatu pomáhat proplout nebezpečnými vodami, jejich tradiční lodě dhoni se v labyrintu podmořských nástrah skvěle osvědčily a Maledivci pak osídlili všechny větší atoly. i tak ale zbyly stovky neobydlených ostrůvků, malé výspy ráje uprostřed hebkých vod tyrkysově smaragdových lagun.

A právě tyto malé ostrůvky se před pár desetiletími staly hlavním magnetem Malediv. Odtržení od každodenních starostí, které jsme nechali tam daleko za mořským obzorem, krása tropické přírody, nádherné odstíny mořské hladiny, a rozmazlující luxus hotelového zázemí. Odvěký a přirozený rytmus poklidného dne, kdy největšími událostmi jsou východ a západ slunce. Na to už jsme tak nějak odvykli. Temné noční nebe s miliardami hvězd, zářících z mrazivých výšin dalekého vesmíru. Takové už v naší přesvětlené civilizaci už ani neznáme. Hebká tropická noc se svými tajemstvími. Růžové odlesky vycházejícího slunce na klidné hladině prohřáté laguny. Korálové ryby pestrodivých barev hned pod hladinou. Příroda a její krása ve své ryzí podobě.

Naši cestu kolem světa tedy ukončujeme v tropickém ráji v hebkých vodách Indického oceánu.

Maledivy – velké divy kouzelné přírody!